Bicí soupravy

Bicí soupravy jsou určené převážně do kapel prezentujících svou hudbu na živých vystoupeních. Základní sestava bicích obsahuje nejčastěji hlavní buben - kopák, basový buben - kotel, snare - virbl, přechodové bubny -  tomy, hi-hat a činely, nejčastěji crash a ride. Více o bicích soupravách se dočtete níže.

---

• Řádkové zobrazení

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

---

Další položkou je hi-hat, která rytmus udržuje v chodu, nahrazuje svým způsobem bubeníkovi metronom a pomáhá mu udržet skladbu v jednom rytmu. Dalším bubnem potvrzujícím rytmus je virbl, jakási opozice ke „kopáku“, z valné většiny hrají kopák a virbl proti sobě. S touto sestavou začínající kapela nebo dechovkové těleso vystačí. Stačí rytmus. Není potřeba kudrlinek. Pokud je ovšem s ohledem ke skladbě žádoucí sofistikovanější přístup, přicházejí na řadu přechodové bubny, které dobře promazaný stroj kopáku a virblu opepří trochou zajímavosti. Když ve skladbě přichází přechod z jedné části skladby na druhou, je dobré využít právě přechodové bubny.

Dalším bubnem je takzvaný kotel. Ladí se výše než kopák a je jakýmsi pokračováním bubnů přechodových. Dobře zvládnutý přechod je dobré ukončit úderem do činelu. V sestavě by proto nějaké dva nebo tři činely rozhodně neměly chybět. Kdyby chyběly, vyzněl by mistrně zahraný přechod jaksi „dutě“. Bicí sestavu je možné doplnit o další nadstandardní součásti, které skladbu okoření tím správným způsobem. Dodají skladbě další dimenze. Dobré je použít různá bonga pro klidnější nebo exotičtější zvuk skladby. Pro rychlejší spád písně, obzvláště v prudčeji řešeném metalu, se používá takzvaná dvojšlapka, kdy obě nohy vyklepávají do kopáku rytmus, který se sice nedá příliš utancovat, ale zato se dá důkladně prožít. Občas lze použít i železnou obruč, která dodá do skladby elegantní jazzový zvuk.